... existuje spousta kouzel, ale nejmagičtější je LÁSKA...

Prosím všechny, čtenáře i zvědavce
o názory, úvahy, myšlenky, dojmy, pocity, emoce a já-nevím-co-ještě
napsané v KOMENTÁŘÍCH,
protože jen vaše odezvy a podpora jsou můj hlavní hnací tvůrčí motor :o)

Vánoční závod pro Sevíka

1. srpna 2009 v 17:35 | Herma |  >>Moje jednorázovky<<
Moje úúúplně první jednorázovka...:-p doufám, že se vám bude líbit a trochu ji okomentnete... Sice sem ji měla na svých starých stránkách, ale při stěhování sem na ni jaksi taxi zapoměla... Ale to nevadí. Teď se to skvěle hodí jako odezva na povídku věnovanou mě (vidíte, alespoň někdo mě má rád, když né vy:) od elishky



Venku za okny Bradavického hradu hustě sněžilo. Asi tak popáté za poslední dva dny. Nebylo se čemu divit, zkrátka sníh k zimě patří, stejně tak jako pošmourná obloha a zamrzlá nálada profesorů, kteří nedbali toho, že polovina žáků leží na ošetřovně s chřipkou nebo přinejmenším s nachlazením. V pátém ročníku právě teď zuřila hodina kouzelných tvorů s profesorem Gardenbuddiem: "Také si zapamatujte, že fénixe klasifikovalo ministerstvo kouzel do skupiny čtyř x, ne pro svoji agresivitu, ale proto, že jen velice málo kouzelníkům se podařilo ho ochočit. Fénix je mírumilovný tvor; není znímo, že by kdy zabil jiného živého tvora - živí se výhradně bylinami. Zpěv fénixe působí kouzelně: zvyšuje údajně odvahu lidí čistého srdce a v nečistých srdcích vyvolává strach. Slzy fénixe mají mocné léčivé účinky a proto se používají do různých lektvarů." Poté se podíval na kapesní hodinky a dodal: "Do příští hodiny mi každý donesete esej dlouhý dva a půl pergamenu. Jinak vám všem přeji krásné svátky, " nato se zvedl z profesorské židle a odešel pryč. Třída se také rychle zvedla a chystala se k obědu. Jen dva lidé dnes očividně neměli hlad - Remus Lupin a James Potter. Ten první proto, že se blížil úplněk a jeho zmáhala únava, a ten druhý si očividně lámal hlavu se zítřejšim famfrpálovým utkánim proti Mrzimoru. On jako chytač nesl za celý zápas svého družstva největší zodpovědnost. A také chtěl i trochu zapůsobit na jednu přepůvabnou dívku - Lily Evansovou. Sice se ji už delší čas pokoušel všelijak nadbíhat, ale ona ho stále odmítala. Teď však scházel schody do velké síně a horečně přemýšlel nad tím, co bude zítra.
"Nad čím dumáš, kámo," zeptal se ho jeho nejlepší přítel Sirius u oběda.
"Nad nesmrtelností brouka," zabruče James namísto odpovědi.
"No tak brácho..." pokračoval v naléhání Sirie.
"De o to," začal pomalu a zadrhávaně James, "že sme už dlouho...," pohledem přitom sklouznul ke zmijozelskému stolu na Severuse Snapea, jeho nejnenáviděnějšího spolustudenta, "nevyvedli nic Umaštěncovi a taky...," podíval se pro změnu na Lily a jakoby se nechumelilo dodal: "zítra, dyť váš o co de. Potřebuju, abys mi pomohl."
"S čím?" vložil se do dialogu Peter, který právě přežvykoval telecí kotletky se zeleninou. "Sám dobře víš, že máš best koště a lítáš úplně nejlíp ze všech na škole. A taky seš nejlepší chytač a, ... ath ... akhrt ..." začal se dávit kouskem masa. Sirius ho praštil mezi lopatky tak silně, že milý Petr zabořil hlavu do mísy čokoládoveho pudinku. Několik dívek od jejich stolu se uchechtlo, některé dokonce obdivně civěly na Blacka. Ten si jech teď očividně moc nevšímal a obrátil se znovu k Jamesovi: " Jestli jedeš po tý slizský vráně, tak zítra určo něco dáme dohromady."
Víc už ale za celý den čtyřka nevymyslela, protože Remus únavou téměř omdléval a šel si lehnout, Peter se pozvracel a šel si na ošetřovnu na něco proti bolesti žaludku, Sirius rádoby koketoval s nějakou čtvrťačkou, a tak si James odskočil do knihovny. V oddělení pro famfrpál a kouzelnické sporty dnes kupodivu našel i Lil. Ani nepřemýšlel, proč tu vlastně je a oznámil jí svou přítomnost hlasitým: "Čau Evansová."
"Pottere, ty jedno pako," vyjela na něj, protože leknutím upustila všechny knihy na podlahu a vlastně: " můžu mít já někdy trochu klidu, například třeba teď, tady v knihovně." James si podřepl a pomohl jí sesbírat popadané knihy: " Na co to čteš?" zaptal se, když si přečetl nápis z desek na jedné z nich: " Létání pro začátečníky, moment..., ee, díky, Evansová." Lily jen nechápavě zamrkala, zato Jamie vypadal nadmíru vesele a ... škodolibě.
---------
"Vítejte na posledním famfrpálovém zápase před Vánocemi. Dnes hraje Mrzimor proti Nebelvíru," oznamoval hlas Edviena Bladeyho začátek zápasu a vzápětí se ozval ohlušující potlesk z hlediště a hnedle nato vstoupili na zasněžené hřiště oba týmy. Ozval se zvuk píšťalky a hráči se vznesli do vzduchu.
" Páni, dneska tu musí být snad celá škola," žasl vduchu James, když uviděl i několik lidí ze Zmijozelu. Chvíli se rozhlížel, a pak uviděl toliko hledanou osobu - Severuse Snapea. Zápas už začal a tak Jamie dával bedlivý pozor na to, aby chytil Zlatonku. Dnes si snad kvůli tomu připevnil na násadu koštěte malou krabičku, možná navigaci. Nemusel se ale tolik snažit, protože mrzimorští hráli opravdu příšerně a jeho družstvo je absolutně převálcovalo sto padesát ku nule. A pak ji uviděl - malou zlatou kuličku, stačí jen natáhnout ruku a ... AU. Zápěstím mu projela řezavá bolest. To byl potlouk. Ohlédl se a chňapl zdravou rukou ve vzduchu. Chytil ji. Oni Vyhráli!!!
"James Potter chytil Zlatonku, Nebelvír vítězí!" řval na celé kolo Edvien. Tím ale zápas neskončil, alespoň ne pro Snapea. Sotvaže James přistál na zemi, jeho milé koště se vrhnulo na Severuse a jako nějakým divým kouzlem ho začalo mlátit po zádech a pak ho vyneslo do vzduchu. Začalo se s ním točit a klepat tak dlouho, dokud nevisel jen jednou rukou a neotevřel krabičku na koštěti. V tu ránu se ozval zvuk jakéhosi podivuhodného tvora, on se lekl a pustil se. Celý potlučený a vyjevený dopadl na zmrzlý sníh.
"No teda fůůůj, chudák sníh. Já mít v sobě něco tak odporně mastnýho jako je Snape, tak bych ... ehm, no, to ani radši nechtějte vědět," ohodnotil stručně Black Pottera. Ten se jen šibalsky usmál a cestou na ošetřovnu jim vyprávěl, jak na to vlastně přišel...

THE END
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 herma | Web | 1. srpna 2009 v 17:41 | Reagovat

Dneska na mě mají Vánoce nějaký špatný vliv...:D

2 Agnes | E-mail | Web | 29. září 2010 v 19:06 | Reagovat

Skvělá povídka......a moc ráda s tebou spřátelím :-) Bude mi velkou ctí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama