... existuje spousta kouzel, ale nejmagičtější je LÁSKA...

Prosím všechny, čtenáře i zvědavce
o názory, úvahy, myšlenky, dojmy, pocity, emoce a já-nevím-co-ještě
napsané v KOMENTÁŘÍCH,
protože jen vaše odezvy a podpora jsou můj hlavní hnací tvůrčí motor :o)

4th chapter

24. září 2009 v 21:15 | Herma |  Dreams ... James x Lily
Z pohledu Jamese



Seděl jsem opět ve své lavici, ruce složené na prsou; povzdechl jsem a zavřel oči.
"Pane Pottere?" Zanaříkal jsem si a oči znovu otevřel.
"Ano, profesorko?" řekl jsem, zřejmě znuděně.
"Pane Pottere, velice vám doporučuji dávat pozo-" začala, ale přerušil ji hlas zvonku. Zlomyslně jsem se na ni ušklíbl, zvedl jsem knihu a odešel jsem.

Když jsem seběhl do vstupní chodby, byla přecpaná; hodně pomalu a za stálého stěžování si, jsem se došoural do Nebelvírské společenky. Rudovláska nebyla k zahlédnutí. Zaksichtil jsem se znechucením a přepadl jsem do křesla přes opěrátko. Zavřel jsem oči. "Bože; co se stalo poslední noc?

Šel jsem na večírek se Siriusem, abych ze sebe dostal myšlenky na Lily, a dobře, jeden drink se změnil na pět a nějak to se mnou skončilo, když mě Samantha Dawsonová dovedla ke mě do pokoje.

-Záblesk minulosti-

Samantha seděla na mé posteli, přitáhla si mě těsně k sobě. Položila mi obě ruce na tváře a začala mě líbat. Zavřel jsem oči a představil si oslnivé rudé vlasy pod špičkama svých prstů, slonovinově bledou tvář, tak překrásnou pod mým dotekem, měkkou a jemnou, křehké rty vybízející k tomu, aby byly políbeny.
Položil jsem jí ruce pod hlavu a přitlačil ji směrem k sobě. Mírně zasténala a přesunula své hbité prsty na mou košili. Zlehoučka se usmála. Překulila mě na postel tak, že jsem ležel pod ní. Velice roztomile se zatvářila a sklouzla rukou pod mou košili.

Slyšel sem někoho otevírat dveře, ale byl sem příliš opilý na to, abych se staral o to, kdo to jde. Zrovna jsem přestal, když jsem uslyšel jemné, "Jamesi?". Zvedl jsem hlavu a uviděl Lily. Moji Lily.

Jedině v tomto momentě se mi vrátily všechny smysly. Ležel jsem v posteli, bez košile a navíc s holkou, ne tou, kterou jsem miloval, ale s jednou kterou jsem potkal na párty před třiceti minutami. Na co jsem k čertu myslel?! Odstrčil jsem Samanthu od sebe a zašeptal "Lily já-já-". Ale ona mě přerušila.
"Jamesi, musím jít, omlouvám se za vyrušení!" šeptla, jak se jí kutálely slzy po nádherné tváři. Z pomyšlení, že jsem ty slzy způsobil já, se mi sevřelo břicho úzkostí. Žaludek se mi stáhl a udělal kotrmelec. Ctěl jsem na to něco říct, ale mezitím utekla z pokoje.

Zabral jsem jedným pohledem jak Samantha vstává, ta se na mě dívala nevyzpytatelně křivolace, a znova se mi chtělo zvracet.
"Podívej, omlouvám se ale, dnešní noc byla jeden obrovskej omyl" řekl jsem jí. Na chvíli sešpulila ústa, ale sebrala si věci a odešla.

Ach bóže, co mám dělat?
-Konec vzpomínky-
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 LilIane Evans | Web | 21. února 2010 v 9:40 | Reagovat

nádherná kapitola, toto je naozaj super :-):-), dúfam, že ťa čoskoro napadne nejaké pokračovanie, plssss :-):-P:-D

2 upirikaty | 3. května 2010 v 16:53 | Reagovat

bude vůbec nějaké pokráčko?jinak fajn kapča

3 Teressska, | E-mail | Web | 10. listopadu 2011 v 6:45 | Reagovat

:-D úžasný, vážně skvělý :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama