... existuje spousta kouzel, ale nejmagičtější je LÁSKA...

Prosím všechny, čtenáře i zvědavce
o názory, úvahy, myšlenky, dojmy, pocity, emoce a já-nevím-co-ještě
napsané v KOMENTÁŘÍCH,
protože jen vaše odezvy a podpora jsou můj hlavní hnací tvůrčí motor :o)

Listopad 2009

--Mé povídky--

28. listopadu 2009 v 18:44 | Herma



Doba: Poberti
Období: 6. +7. ročník
Postavy: Trio sester van de' Corvin - Aranel Tessie, Ariel Jessi, Ariana Lessie (AUTP); Remus Lupin, James Potter, Lily Evans, bráchové Blackovi - Sirius a Regulus ...
Žánr: Komedie, romantika, FanFiction
Upozornění: Doufám, že žádné
Věnování: Aranel a Káťa


(Původně přeložená povídka, která se momentálně přepracovává...)
Jednou sem někde na netu narazila na britskou povídku o pobertících. Začala sem si ji překládat, a k mému velikááánskému úžasu se mi začala líbit. Nerada něco kopíruju, a tak sem sice nechala stejné schéma i časové období, ale děj píšu tak nějak podle sebe (spíš hóóódně volný překlad)...

Doba: Poberti (jak jinak, taky už podle toho názvu :o])
Období: Poslední roky studia
Postavy: Lily, James, Riely(AUTP), Sirius, Samantha Dawson...
Žánr: Romantika (místy až curkárna, jak to bude přeslazený), špetička komedie, Dreams (na to si normálně nechám udělat patent - nebo, jak jenak by ste chtěli pojmenovat snový žánr???)
Upozornění a varování: minimálně 12+ [z textu vyplyne proč 8o)]
Zajímavost: Riely je sice moje postava (charakterově i vzhledově vymyšlená mnou), ale vyskytla se už v originální povídce... Přísahám, že pokud se mi to povede najít, tak na to dám odkaz ... xD
Věnování: všem sníkům a mojí miloučké Frídě

Jamie and Lil in memoriam

1. listopadu 2009 v 19:27 | Herma |  Moje kecky
O včerejší půlnoci se událo něco opravdu divného... Přesně před 28 lety zemřeli rodiče slavného Harryho Pottera. Včera v noci jsem kvůli nim brečela jak zjednaná. Nevím proč, ale ti dva mi přirostli k srdíčku. Na jejich památku sem četla Relikvii smrti a když se v nějaké pasáži mluvilo o tématu J.Potter a Lily Potterová-Evansová, musela sem zamáčknout slzičku a potlačit lítostné škytnutí. Čím dál tím víc se mi zdá, že HP je romantická tragikomedie... Nejsmutnější část.........

Noc byla vlhká a foukal vítr. Dvě děti oblečené jako dýně se pohybovaly přes náměstí podél výloh pokrytých papírovými hvězdicemi, všemi těmi nevkusnými mudlovskými ozdobami světa, ve které nevěřily.