... existuje spousta kouzel, ale nejmagičtější je LÁSKA...

Prosím všechny, čtenáře i zvědavce
o názory, úvahy, myšlenky, dojmy, pocity, emoce a já-nevím-co-ještě
napsané v KOMENTÁŘÍCH,
protože jen vaše odezvy a podpora jsou můj hlavní hnací tvůrčí motor :o)

7th chapter

11. září 2010 v 13:35 | Herma |  Dreams ... James x Lily
Z pohledu Lily... konečně si uvědomila, koho má doopravdy ráda. Ale ty které milujeme také nejvíce zraňujeme ...


Jak jsem následujícího dne ráno vstala, posadila jsem se a včerejší události jakoby mě praštily. Tvrdě a velice silně. Vzdychla jsem, oblekla se a vrávoravě jsem šla dolů po schodech vedoucích do Nebelvírské společenské místnosti.

Když jsem se dostala na konec schodiště, můj žaludek se zkroutil, on tam byl.


Vypadal naprosto úžasně; měl (perfektně vypracované) opálené ruce zkřížené na (stejně dobře vypracované) hrudi. Jeho krásné oříškově hnědé oči hleděly do dálky, jako by byl v hlubokém zamyšlení. Jak tam tak stál, několik pramenů tmavě kaštanových vlasů mu spadalo do očí. Pak velmi rychle přes ně přejel dlaní a jediným zacucháním je odstranil z obličeje.

Cítila jsem, jak se tetelím rozkoší, až mi z toho běhal mráz po zádech. To bralo každý kousek síly nerozběhnout se k němu, strhnout mu košili a rukama běhat po jeho svalech z Famfrpálu. Zavřela jsem oči, zhluboka nabrala dech a zamířila k Siriusovi.

Když mě Sirius uviděl, očima tančil podnětně po mém tělu nahoru a dolu. Falešně jsem se zachichotala a pozdravila jsem se s Remusem a Petrem (ignorujíce Jamese). Pak jsem ruce omotala kolem Siriusova pasu a nechala se volně zabalit do náručí. Na krku jsem pocítila jeho zrychlený dech. Natáhla jsem se tak, aby se naše nosy dotýkaly. Pomalu jsem zavřela oči a přejela rty po jeho. Když jsem se odtáhla, viděla jsem stále hlad v jeho očích.

Položila jsem mu ruce na hrudník, zatímco se naklonil na další polibek. Několikrát mi jazykem přejel po spodním rtu.
Rychle jsem se odstrčila, mrkla jsem na něj a chytila ho za ruku. Potom jsem se obrátila k Jamesovi, abych ho našla, jak se na mě dívá v bolestech, nevěřícně, a v naprostém znechucení.

Vypadalo to, jako bych ho udeřila. Tvrdě. Úplně jsem slyšela našeptávat ten protivný hlásek. Zavrtěla jsem hlavou.

Vždyť to bylo to, co jsem chtěla, ne?

Tak proč se cítím tak naprosto ............ špatně?
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama