... existuje spousta kouzel, ale nejmagičtější je LÁSKA...

Prosím všechny, čtenáře i zvědavce
o názory, úvahy, myšlenky, dojmy, pocity, emoce a já-nevím-co-ještě
napsané v KOMENTÁŘÍCH,
protože jen vaše odezvy a podpora jsou můj hlavní hnací tvůrčí motor :o)

8th chapter

28. září 2010 v 23:22 | Herma |  Dreams ... James x Lily
Poslední dobou si říkám, že by bylo lepší z téhle povídky sepsat jednorázovku :D Američani sice mají talent na popsaní hlubokých vnitřních pocitů (až mi to skoro dělá problémy přeložit), ale co se délky týče, není to nic slavného. Jako třeba tahle. Navíc už znám přesný počet kapitol: 13. A slibuju, že odteď už budou následovat jenom delší pasáže. Pokusím se je i rychleji překládat, protože v záloze mám ještě jinou povídku z angličtiny. Ale dost keců a hurá do čtení :))


Z Jamesova pohledu

Podíval jsem se na zem. Podlaha se divoce točila. Položil jsem ruce na kolena a zavřel jsem oči a přál si, aby to všechno jen odešlo pryč. Zhluboka jsem se nadechl a otevřel oči.

Podíval jsem se na Siriuse, oči mi hořely hněvem. Díval se na mě starostlivě.

"Jak jsi mohl?" Šeptl jsem vztekle. Snažil jsem se přestat předtím, než jsem pokračoval, ale nenávist mi v útrobách stále rostla. Sevřel jsem zuby a zhluboka se nadechl.
Zasmál jsem se, "A myslím, že jsem ti věřil. Věřil jsem ti, SIRIUSI! Ale teď vím, že jsi jen mrňavý, bordelářský, podrazácký, sebestředný playboy.


Vypadal jako jelen nachytaný na přední světla auta: oči dokořán, ústa otevřená s povislou bradou. "Věděl jsi, že jsem ji měl rád" ječel jsem zlomyslně. "Nebo to byl ten důvod, proč jsi mě nutil zahnout s Dawsonovou? Abys ji mohl mít?" ušklíbl jsem se.

"Jamesi, počkej," zašeptal; hrůzou vypadal zděšeně.

"Ne! Siriusi, Jsem unavený z toho posranýho čekání. Čekal jsem sedm let. Udělal jsem JEDNU chybu a to bylo že jsem POSLECHL TVOU PODĚLANOU RADU, a tys pak dostal mou holku. Víš jak je to naprosto ubohý?"

Sirius se na mě podíval a přikývl. Hodil jsem po něm hořký úsměv, který v sobě nedržel žádný humor.

"Přeju vám dvěma skvělý vztah, do řitě," vřískl jsem předtím, než jsem vyběhl do své ložnice a taktak jsem stihl doběhnout na záchod právě včas abych tu zlost ze sebe "vyhodil."
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Angel | 8. října 2010 v 17:12 | Reagovat

Skvělá povídka :D Už se těšim na konec...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama