... existuje spousta kouzel, ale nejmagičtější je LÁSKA...

Prosím všechny, čtenáře i zvědavce
o názory, úvahy, myšlenky, dojmy, pocity, emoce a já-nevím-co-ještě
napsané v KOMENTÁŘÍCH,
protože jen vaše odezvy a podpora jsou můj hlavní hnací tvůrčí motor :o)

1. Na nástupišti

6. října 2010 v 21:29 | Herma |  Pobertovská Trojčata
Řekněme si to narovinu, rok a půl se s tím nic nedělo, ale teď, když máme nejvíc práce se školou, píšeme zase s Aranel TROJČATA :) Toto je její práce




"Tichošlape, fakt by ses měl nechat ostřihat," domlouvá brýlatý chlapec svýmu kamarádovi, který svými černými "loknami" hází do všech stran.
"To říká ten pravej! Přes to vrabčí hnízdo, co ti roste na hlavě, nevidím ani tvý oči!" Třetí chlapec, který do tý doby šel potichu za svými kamarády, se rozesmál.
"Moc se nesměj Náměsíčníku! Přes prázdniny ti nějak vyrostla ofina a teď vypadáš, jako nějakej vyznavač stylu emo," zchladí ho James Potter.
"Co to je?" nechá se slyšet Sirius Black.
"To ti vysvětlím, až v kupé," přebral Remus Lupin velení a spěchal napříč vlakem, najít nějaké volné kupé. Remus byl plně zabraný do hledání, dokud ho nevyrušila nějaká rána. Vylekaně se otočil dozadu a spatřil smějícího se James a Siriuse, který se odporoučel k zemi. James nevěděl čemu se má smát dřív. Jestli tomu, že Sirius zakopl nebo tomu, že si během pádu stihl ještě naposled upravit vlasy.
"Sakra!" zaklel James, když ho přešel záchvat smíchu.
"Co je?"
"V našem kupé už někdo sedí!" Sirius hbitě vyskočil z podlahy a hrnul se k " jejich" kupé. No, jak si někdo mohl dovolit sednout si do kupé, kde každý rok sedí Poberti?

"Nečum mu na zadek a pojď do vlaku," zakřičela černovlasá dívka v momentu, kdy Sirius s Jamesem v patách vpadl do kupé. Jakmile Sirius zpozoroval opačné pohlaví, tak nasadil svůj neodolatelný úsměv.
"Ehm, můžeme si sednout?" zeptal se rozpačitě Remus, který se už taky dostal do kupé. Dívka se vylekaně otočila. Čekala někoho jinýho.

Jo," řekla nakonec a znovu se otočila k oknu, kde někoho pozorovala. Sirius se urazil. Čekal nějakou větší reakci na jeho osobnost. Třeba podlomení kolen nebo zčervenání.
"Já jsem James Potter a tohle je Remus Lupin a Sirius Black," ujal se slova James.
"Ariel Jessie van de´Corvin," představila se neznámá a tentokrát všechny obdarovala zářivým úsměvem.
"Odkud jsi a do jakýho jdeš ročníku?" začal se vyptávat Sirius, který už pohodlně seděl vedle Jessie. Tahle nová dívka se mu líbila a měla krásný hnědý oči, hezkou postavu a roztomilý obličejík.
"Studovala jsem v Krásnohůlkách a teď jdu do šestýho ročníku."
"Super, my taky! A do jaký chceš koleje? My chodíme do Nebelvíru." Odpověď se bohužel nedozvěděli, protože do kupé vtrhla dívka, která byla stejná jako Jessie, až na hnědou barvu vlasů.
"Kde je?" zeptala se udýchaně.
"Ještě před chvíli stála venku, ale teď už by čistě teoreticky měla být ve vlaku." Dívka se rozběhla k oknu, aby zjistila, kde je jejich sestra. Na nástupišti už nikdo nebyl. Úlevně si oddechla a sedla si naproti Jessie. Až odkašlání ji upozornilo na přítomnost třech chlapců.
"Tohle je moje ségra, Ariana Lessie van de´Corvin," zachránila situaci Jessie. Všichni se znovu představili a potom jim vykládali o Bradavicích, o kolejích a hlavně o školníkovi, kterýmu dělali samý naschvály.
"Sakra," pleskne se Remus do čela, čímž přiláká pozornost ostatních členů kupé.
"Co? Zapomněl sis nějakou knihu?" ušklíbne se Sirius.
"Ne, ale zapomněli jsem Petra," zaskučí.
"A doprdele!" pronesou sborově James a Sirius. James vyskočil, jako první na nohy a hodlal uspořádat pátrací výpravu. Bohužel výprava vzala za svý v momentu, kdy se dveře kupé rozletěly, a mezi dveřma se objevila dívka s blonďatými vlasy. Oba chlapci na ni docela vyjeveně zírali. Právě před nimi stála přesná kopie Jessie a Lessie, akorát s blonďatými vlasy.
"Holky, tak z toho se zaručeně poserete," spustila udýchaná blondýna a opačnýho pohlaví si nevšímala. Procpala se k oknu, kde seděly její sestry. Lessie se omluvně podívala na Lupina.
"Normálně, štráduju si to takhle po chodbě a hledám ten pitomej vozík s jídlem, který tu údajně někde jezdí a HLE!" vypískne a rozhodí rukama, čímž omylem dá malýho facana Remusovi, který si vykuleně mne bolavý místo.
"Eh? Ono vás tu je víc?" Poprvé se rozhlídne po kupé a spatří tři zírající maníky.
"Jé, já jsem vás neviděla a promiň," dodá směrem k Remusovi.
"To je další ségra, Aranel Tessie van de´Corvin," řekne Lessie, protože pochopila, že se její starší trojče nehodlá představovat.
"Pane Bože, kolik vás ještě je?" zeptá se vyděšeně Remus.
"Klid, jsem jenom tři," ujistí ho ze smíchu Jessie.
"To jste trojčata?" Tichošlápek pořád nemůže uvěřit svým očím.
"Ne čtyřčata," řekne ironicky Tessie.
"No ty vado! To je, ale zadek!" vykřikne z ničeho nic Jessie a zmizí z kupé.
"A to mi před chvilou nadávala, ať nečumím na zadek tomu klukovi na nástupišti a jdu do kupé! No, vidíš to, drahá sestro? A to je nejstarší," povzdychne se Tessie a sedne si na místo svý starší sestry.
"Je starší jenom o dvě minuty," protočí oči Lessie.
"Ty se moc neozývej. Jsem o tři minuty starší!" prohlásí hrdě Tessie.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 PoPčA_"_ | Web | 6. října 2010 v 21:35 | Reagovat

Moc moc moc prosím o hlas pro PoPcA_"_-Liam Hemsworth , Ď moc ji zlato!_;)

http://city-kork.blog.cz/1010/1-kolo-sonc

2 Claire HP-world | Web | 6. října 2010 v 21:36 | Reagovat

krásně napsané :-)

3 LIL | 21. prosince 2010 v 15:54 | Reagovat

Fakt skvela kapitola! Uz se nemuzu dockat na dalsi :-D  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama